Jednou z nejstarších částí Kutné Hory jsou Sedlec a někdejší havířská osada Kaňk. Na procházce objevíte nejen krásu nejstarší katedrály ve střední Evropě, ale poodhalíte i tajemství výroby tabáku, sestoupíte do světoznámé kostnice a vychutnáte si netradiční výhled na stříbrné město z rozhledny Kaňk. Pro orientaci následujte žlutou turistickou značku Klubu českých turistů. Trasa je doplněna informačními tabulemi spolku Denemark, jehož naučná cykloturistická stezka „Kolem Kutné Hory“ vede také z větší části po této trase.

Sedlecké opatství

V Sedlci byl založen první cisterciácký klášter v Čechách (r. 1142). Ve 2. polovině 13. století se na Kutnohorsku začalo těžit. Ačkoli se klášter na těžbě přímo nepodílel, bohatl především z poplatků za pronájem pozemků. Tyto prostředky vedly ke stavbě konventního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Během husitských válek v 1. polovině 15. století byl klášter včetně chrámu vypálen a většina mnichů byla povražděna. Vzepětí prožil klášter na přelomu 17. a 18. století za opata Snopka, který inicioval obnovu celého opatství. V roce 1784 bylo opatství spolu s ostatními kláštery z nařízení císaře Josefa II. zrušeno. Později byly v  klášteře zřízeny byty, nemocnice či skladiště. V roce 1812 sem byla přemístěna výroba tabáku. První cigarety zde spatřily světlo světa v roce 1882.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele

Konventní chrám byl vystavěn tzv. Mistrem sedleckého chrámu v letech 1290 až 1320, v té době se stal první stavbou katedrálního typu a zároveň největší sakrální stavbou na území Čech a Moravy. Během husitských válek byl chrám vypálen a po několik století zůstal v ruinách. Za opata Snopka, na přelomu 17. a 18. století, proběhla rozsáhlá rekonstrukce chrámu, při níž se prosadil vynikající stavitel českého baroka J. B. Santini Aichel se svým unikátním stylem barokní gotiky. On vetkl katedrále jedinečné stavební prvky samonosné klenby a samonosného schodiště. Od roku 1995 je katedrála součástí Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V dnešní době zde můžete navštívit 2 okruhy. Pokladnice ukrývá originál Sedlecké monstrance, jedné z nejstarších dochovaných gotických monstrancí na světě a v katedrálním kinosále můžete zhlédnout animovanou historii sedleckého kláštera.

Bývalý cisterciácký klášter a Muzeum tabáku Philip Morris

Pozůstatky budov bývalého cisterciáckého kláštera se nachází hned za katedrálou. V těchto prostorách je nyní umístěno výrobní sídlo společnosti Philip Morris ČR a. s. Společnost umožňuje návštěvníkům prohlídky refektáře bývalého Cisterciáckého kláštera a expozice „CXCI Proměny kláštera v Sedlci“. Prohlídky jsou s průvodcem a je nutné je objednávat alespoň 3 dny předem pro skupiny nejméně 5 osob.  
MOŽNOST PROHLÍDEK  DO ODVOLÁNÍ ZRUŠENA

U vstupu do areálu Philip Morris ČR a.s. z ulice Vítězné můžete také navštívit Muzeum tabáku Philip Morris, které poskytuje přehled o současném i historickém vývoji společnosti. Tato expozice je určena pouze dospělým od 18 let. PO DOBU REKONSTRUKCE JE MUZEUM UZAVŘENO

Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí v Sedlci

Kostnice se nachází v podzemní části hřbitovního kostela ze 14. století, který se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Tamní hřbitov pojal během husitských válek a morových ran přes 40 tisíc zesnulých. Po zrušení tohoto rozlehlého hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple kostela a poloslepý mnich je v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. Postupně byla kaple vyzdobena lidskými ostatky v duchu mementa mori. Po zrušení sedleckého kláštera přešly klášterní pozemky a stavby do majetku rodu Schwarzenberků. Jejich stavební mistr František Rint dokončil v roce 1870 pomocí kostí a lebek unikátní výzdobu podzemní kaple. Kosti prošly před použitím dezinfekcí a vybělením. Jedinečná podzemní kaple je pietním místem posledního odpočinku téměř 40 tisíc těch, kteří zde byli před námi.

Národní přírodní památka Kaňk

Při procházce po Kaňkovských vrších si můžete prohlédnout „příbojovou facii“, která byla v roce 1933 vyhlášena Národní přírodní památkou „Na Vrších“. Jedná se o pozůstatky útesů křídového moře.

Výletní restaurace Havířská bouda s rozhlednou Kaňk

Odpočinout a občerstvit se můžete na Havířské boudě, která se nachází uprostřed kaňkovského lesa. Součástí areálu je také 30 m vysoká rozhledna, která byla vybudována v roce 2013 z masivního kamenného kyklopského zdiva. Na její vrchol vystoupíte po 144 schodech, případně můžete využít výtah. Díky němu je rozhledna vhodná i pro handicapované. Krytá vyhlídková terasa, s kavárnou a restaurací pro 20 osob, nabízí nejen výhled na panorama Kutné Hory, ale také do širokého okolí.

Propadlina

O tom, že se na Kaňkovských vrších těžilo, vás kromě mnoha historických pramenů přesvědčí asi 30 m hluboká propadlina, která vznikla v roce 1969 zřícením komplexu starých dobývek mezi doly Kříž (Barbora) a Vidrhol na Turkaňském pásmu.

Kalvárie

Na vrcholu kopce Kaňk si můžete prohlédnout empírový pomník, který dal vybudovat hrabě Jan Rudolf Chotek v roce 1814.

Kaňk a kostel sv. Vavřince

Kaňk vznikl ve 2. polovině 13. století současně s Kutnou Horou v souvislosti s objevem nalezišť stříbra a mědi. Původní havířská osada byla císařem Ferdinandem II. roku 1621 povýšena na město se stejnými právy, jaká měla samotná Kutná Hora. Těžební činnost probíhala v okolí Kaňku až do 20. století, kdy se zde těžily zinkové a olověné rudy. V dnešní době tu můžete kromě pozůstatků důlní činnosti (struskové haldy, propadlé šachty) a mimořádných výhledů na stříbrné město obdivovat i kostel sv. Vavřince. Kostel byl postaven mezi lety 1489 až 1506 stavitelem Matějem Rejskem a mistrem Mikulášem z Kutné Hory. V interiéru se nachází sanktuárium a kazatelna, která patří k nejvýznamnějším pozdně gotickým sochařským pracím v Čechách. Kostel však není běžně přístupný veřejnosti.

Zpět do města se lze vrátit z centra Kaňku - „Na Pašince” po chodníku Kaňkovskou a následně Loreckou ulicí. Cestou si můžete ještě po pravé straně prohlédnout 2 kapličky nebo odbočit vpravo k energetickému místu s kamennými menhiry. Zde si kromě odpočinku a načerpání energie můžete vychutnat i úžasný pohled na panorama Kutné Hory. Na konci Lorecké ulice Vás zaujme rozsáhlý areál Měšťanského pivovaru Kutná Hora.


(© Jiří Coubal)