Na konci roku 2009 vyvolala v uměleckohistorických kruzích značný rozruch informace, že v aukci londýnského aukčního domu Sotheby’s bude 8. prosince téhož roku dražena dosud nezvěstná iluminace zpodobňující dobývání a zpracování stříbra v Kutné Hoře.

Úkolu získat Kutnohorskou iluminaci zpět do České republiky, potažmo přímo do Kutné Hory, se bez váhání ujal Středočeský kraj a rozhodl se tuto vzácnou středověkou památku získat pro sbírky GASK – Galerie Středočeského kraje.

Londýnské aukce se zúčastnili zástupci Středočeského kraje i Galerie. O dražbu projevili zájem další dva účastníci. Přestože se chvílemi zdálo, že se iluminace do České republiky nevrátí, rozhodl v závěru dražebního boje vítězný příhoz Středočeského kraje ve výši 510 tisíc liber.

O necelých čtrnáct dní později, 21. prosince 2009, byla Kutnohorská iluminace dopravena z Londýna do České republiky. Týden nato byla za velké pozornosti médií představena na tiskové konferenci v pražském Klementinu a za přísných bezpečnostních opatření následně převezena do Kutné Hory. Tady byla veřejnosti poprvé představena 27. prosince 2013 v refektáři Jezuitské koleje. Jednodenní prezentaci navštívilo neuvěřitelných šest a půl tisíce diváků, kteří neváhali čekat ve frontě i několik hodin.

Kutnohorská iluminace byla patrně úvodním foliem rozměrné chorální knihy některého z kutnohorských kostelů, jak dokládají vyobrazení obdobného tématu dochovaná v Kutnohorském antifonáři a Kutnohorském graduálu. Nejbližší analogii z hlediska námětu, kompozice i způsobu malířské práce představuje vstupní vyobrazení Kutnohorského graduálu z doby kolem roku 1490 z dílny iluminátora Matouše, jehož jméno známe z tzv. Smíškovského graduálu z let 1490–1495. Karel Chytil malíře identifikoval s iluminátorem usazeným na Starém Městě pražském (± mezi 30. 4. 1495 a 11. 1. 1496). Autor Kutnohorské iluminace se v Matoušově dílně patrně vyškolil. Pracoval podle stejných dílenských vzorů, což dokládá množství kompozic shodných s vyobrazením v Kutnohorském graduálu. Liší se ztvárněním architektury, pojetím krajiny, lidské postavy a detaily oděvů, které odpovídají o něco mladší době vzniku. 

Pozdně středověká malba na pergamenu je unikátní nejen tématem a uměleckou kvalitou, ale také nezvykle velkým formátem. Přestože byla až do londýnské aukce odborné veřejnosti známa pouze z černobílé reprodukce a od středověku nebyla nikdy veřejně vystavena, byla znalci vždy považována za jednu z nejvýznamnějších iluminací vzniklých na sever od Alp. Rozměrná gotická malba na pergamenu (v. 643 mm, š. 442 mm), pocházející s největší pravděpodobností z kutnohorského liturgického rukopisu, detailním a takřka reportážním způsobem zobrazuje dobývání, prodej a zpracování stříbrné rudy v Kutné Hoře na konci 15. století.

Kutnohorská iluminace zachycuje nejen těžbu rudy, její drcení, promývání a následný prodej kupcům rudy, ale i postup jejího dalšího zpracování, kdy se z ní pomocí hutnění získává stříbro, z něhož je poté ražena mince. Jde o nejstarší dochované vyobrazení, které ve zkratce zachycuje celý technologický proces soustředěný od 13. do 17. století v Kutné Hoře.

Kutnohorská iluminace je uložena GASK a je vystavována jen při výjimečných příležitostech. (www.gask.cz)