Ač uznávanou postavou zlínské výtvarné identity, zůstává autor Svatopluk Slovenčík a jeho tvůrčí výpověď dosud relativně na okraji širšího vnímání českého umění posledních desetiletí. V roce devadesátého výročí autorova narození a dvacátého pátého výročí jeho úmrtí si výstava Pole přítomnosti a nová monografie Ticho ateliéru vytkly za cíl dotyčnou situaci napravit. Na výstavě v GASK je obzvláštní důraz kladen na Slovenčíkovu tvorbu na papíře (kresby, koláže), kde se nejzřetelněji projevuje „zdrojová trojice“ jeho tvůrčí řeči: prostor, rytmus a tvar.